daň z nemovitosti
Daně se platí od nepaměti, ze všeho co lze změřit a taktéž i z jiných požitků, např. z oken či dveří do ulice a tak postupem času vnikl daňový systém, jakožto souhrn zásad upravujících ukládání a vybírání berní, na správu státu i jeho vrtochy.
Můžeme mluvit např. o daních majetkových, transferových, z výdělku, spotřebních, …atd.
Zatím se neplatí daň ze spotřeby vzduchu dle objemu plic jako daň silniční podle kubatury vozu.
A tak ruku v ruce s tím vznikal katastr nemovitostí. Počátky daně pozemkové nacházíme v Českém království již v roce 1250. Podkladem pro vyměřování daní byly po dlouhou dobu nedokonalé soupisy půdy sestavované pouze na základě písemných přiznání pozemkových vrchností o počtu osedlých (t.j. selských usedlostí) na jejich panstvích.
Značným pokrokem byl katastr josefský, který byl zaveden patentem císaře Josefa II. ze dne 20. dubna 1785. Jde o první katastr založený na výsledcích skutečného, i když velmi hrubého, měření, a nikoliv pouze na základě daňových přiznání. Základní jednotkou pro odhad výtěžku nebyla již nepřesná usedlost, ale pozemek, jehož výměra byla v terénu změřena.
Katastr byl vyhotoven pro jednotlivé berní obce. Nejprve byly určeny hranice těchto katastrálních obcí (včetně protokolu o průběhu hranic), plocha každé obce se rozdělila na menší celky ohraničené cestami, potoky atd., na tzv. pozemkové tratě, hony (Ried, Fluren). Výměra každého pozemku byla určena z polních délek (délka a šířka pozemku), které si podle návodu změřili držitelé sami.Pro každou katastrální obec byly vyhotoveny seznamy, kde vedle popsání polohy a názvu pozemkové tratě byla uvedena topografická čísla pozemků, jména majitelů a výměry pozemků.
A v této zkratce jsme dospěli k digitalizaci a tedy nejpřesnějšímu souboru popisných informací katastru nemovitostí. O historii katastru
Jak na majetkové daně dnes:
